Víkend utekl jako voda a s ním i finále Crankworx festivalu. Pravděpodobně největšího bikového fesťáku na světě, který tradičně zakončil Slopestyle Competition. Nebudu ale předbíhat a vezmu to pěkně popořadě. Můj první den (čti pátek) uvnitř.

Předem se omlouvám za rozsah článku, ale věřím, že v něm najdete zajímavé informace a postřehy, takže ENJOY.

Ve Whistleru jsem strávil dva dny. Pátek a sobotu. Program jsem měl jasný. Dorazit na místo co nejdříve. Projít si exhibice výrobců, týmů, trochu se seznámit s terénem. No a v pátek v podvečer měl probíhat TELUS Dual Slalom, kde jak jsem doufal, uvidím naše kluky M&M. Krásný plán, leč nevyšel úplně na sto procent.

Do Whistleru dorážím autobusem tuším v půl jedenácté. Setkávám se s Danou, se kterou jdu do auta, kde nechávám přebytečné (těžké) věci. Taky říká, že tady za těmi stromy na parkovišti je prý nějaká menší dráha na kola, ať se tam jdu podívat, abych věděl co všechno tu je. Z dráhy se vyklubalo celkem slušné dirtoviště asi se čtyřmi lajnami, různých obtížností. Největší z nich, je potom už docela slušně velká. Všechny skoky se zdají být profi šejpnutý a místňáci očividně ve formě. Padají triky od parádních whipů, suicidů, can canů a nothingů až po slušný beko na největším dirtu. Asi se tu chvilku zdržím. Vytahuju foťák, že pro vás (konečně) nafotím nějaké to akční foto. Cestou na pozici narážím na docela pěknou Konu Cowan, ale nevěnuju jí příliš velkou pozornost. Po vyfocení dvou fotek měním stanoviště a míjí mě týpek v zelenejch hadrech Race Face. Sakra toho jsem už někde viděl. Nakonec se zněj vyklubal Wayne Goss, který tu trénoval s Kurtem Sorgem. Lítá s nima ještě kluk na výše zmíněné Koně a světě div se, není to nikdo jiný než Paul Basigotia. Asi po pěti minutách doráží ještě Darren Berrecloth s fotografem. Tak si říkám, že se tu zdržím asi trochu dýl.

Začínají skákat na velký lajně a člověk by si skoro myslel, že bude radost na ně pohledět. Jo, jo. Kola a oblečení mají sice krásný, ale naskákat celou řadu aspoň rovně jim očividně dělá problémy. Nevěřil bych, že se mi někdy podaří vyfotit pana Berreclotha v koni, nicméně se poštěstilo. Po opakovaných pokusech skočit všechny skoky prasí předposlední a na posledním, na který očividně nemá rychlost, nasazuje osvědčenou pozici se zadním kolem při zemi. Říkal jsem si, že by to mohlo být jeho ultra-lehkým Specialized SX, protože zdvihy mu všechno sežerou, ale když si na něj sedl na rovině, tak se tlumič s vidlicí nehl ani o půl centimetru. Tím to tedy taky nebude. Abych mu jenom nekřivdil, tak největší problém měl Sorge, který tu lajnu pořádně nenaskákal ani za hodinu a půl focení.

Nakonec se kluci, ale nenechali úplně zahanbit a začaly padat triky. Nějaký ten whip, stoly, can cany, ruce, tailwhipy, 360 a superman. Povedlo se nafotit několik málo slušných fotek. Mrkněte do galerie. Berrecloth nakonec ještě natočil rozhovor o Crankworx a končilo se. Byl čas se přesunout do centra dění a to ke spodním stanicím lanovek uprostřed rozlohou malé Whistler Village.

Lidí tu bylo dost. Převážně bikerů, kteří nepřetržitě přijížděli z kopce a řadili se do nekonečných front na lanovku. Navštívil jsem místní bike shopy i půjčovnu kol Kona. Pohled na ni opravdu stojí za to. Začínám taky pomalu obcházet a fotit stánky výrobců s novými koly. Nedočkal jsem se žádných překvapivých novinek. Co mě taky dostalo, byl fakt, že chyběli někteří známí výrobci jako Marzocchi či Yeti. Nové vidlice však bylo možné si prohlédnout na nových Konách a Norcích. Abych pravdu řekl, moc se mi nelíbí. Vypadají divně a křehce. Kdo ale překvapil, bylo právě Norco. Inovace freeride kol Shore vypadá celkem zajímavě. Osazení taky není špatné. Dále za zmínku stojí Devinci, které se mi taky docela líbilo. Vypadá lehce a hbitě. Mojí srdcovou záležitostí je potom Rocky Mountain. RMX je kole mých snů, ale na stánku jsem našel i něco mnohem zajímavějšího. Prototyp nového sjezdového rámu, který v těchto dnech testuje Wade Simmons. Vypadá to moc krásně, i když se domnívám, že se bude jednat jenom o jedno-čep. Blíže ho můžete prozkoumat v technické galerii. Snažil jsem se nafotit co nejdetailnější fotky pružícího systému, z čehož začali být lidi od firmy poněkud nervózní a začali se mě ptát, odkud jsem a tak. Na oplátku jsem se zeptal, jestli se jedná o nové kolo na rok 2008. „Potentially yes,” zněla odpověď.

O novinkách toho bylo dost. Na řadě byla exhibice Ryana Leeche. Je to opravdu sympaťák, to se musí nechat. Pracovat s lidma umí a koukat na jeho vystoupení byla radost. Děti vřískaly, dospělí tleskali, všichni se bavili. Odměnou za jeho vystoupení mu byla dlouhá fronta na autogramy a jeho tréninkové DVD s názvem Manifesto. Fotky vám určitě napoví více.

No a je čas vydat se pomalu na dual. Trať je dlouhá asi 400 metrů. Teoreticky není těžká, protože na ní jsou malé skoky, které lze projet velmi rychle i pozadním kole a je plná utažených klopenek, které jsou jak stvořené na natrénování, pro toho kdo je neumí. Podle mého názoru naprosto parádní, rychlá trať, na které se vyblbne jak začátečník, tak i profík. Navíc tu velmi snadno poznáte, kdo je vyježděný a zatáčky tu řeže v nehorázném stylu, jako třeba Lopka, a kdo se tu jen tak plácá. Bohužel už ne taky vychytaná byla organizace. V půl šesté skončil trénink. Začíná čekání na první kola, jenže ono nic. 20 minut nic, 40 minut nic. Lidi začínají být trochu nervózní a já taky. Po trati se veze několik lidí, ale to jenom jako trénink, aby se udrželi zahřátí. Začíná být totiž docela zima. Nikdo nic neví, stále nic. Dozvídám se taky, že na startovní listině chybí lidi jako Zink, Strait a Maroši, kteří do teď pilně trénovali a připravovali se na závod. Po hodině a půl čekání začínají být diváci naštvaní a odcházejí. Závodníci se jenom pousmívají nad celou situací. Začíná bojkot. Rideři jezdí trať s hromadnými starty. Předhánějí se, projíždí zatáčky jako o život, snaží se bavit lidi. Nathan Rennie slíká zádní kolo, jak moc to poklopil. Nadšený fanda si běží pro podpis. Ženy jezdi bez triček a do show se zapojuje i Cam McCaul, který točí barspiny. Organizátoři pomalu balí starťák a bannery. Celý závod je rozpuštěn. Jako říkám, že hustý fiasko. To jsem opravdu na Crankworx nečekal. Totální selhání organizace a ostuda veliká před závodníky zvučných jmen ze světové špičky jako Brian Lopes, Cedric Gracia, Greg Minnar, Sam Hill, Nathan Rennie, Marc Bommont, Kyle Strait a Cam Zink. Ještě, že už tu nebyl Michal Prokop, protože musel být na MS BMX v nedaleké Victorii. Ještě poznámka. Dual se nakonec jel v sobotu za slabší účasti diváků i jezdců, o tom ale až v příštím článku.

To by bylo pro dnešek vše. Ještě jednou se omlouvám za značný rozsah článku, ale všechny informace mi přišli důležité a hlavně i zajímavé. Doufám, že se vám to líbilo a budu jedině rád za vaše komentáře. Nezbývá nic jiného, než si užít galerie

Fotky z Dirtů

Novinky + super tajná inovace Intense na závěr

Exhibice Ryana Leeche

Trénink Dualu