Tákže, další výjezd za bikováním se konal minulou sobotu. Tentokrát nový kopec, trochu odlišný od dvou předchozích, vývoz autem a větší parta. Sraz byl opět u Zdeňka doma v osm hodin ráno, což pro mě znamenalo vstávat v šest a vyrazit kolem ¾ na sedm. Začátek tedy nic moc. Navíc jsem dnes řešil dilema, jestli si na neznámý kopec vzít krunýř. V celku nepohodlná záležitost, ale na druhou stranu nechci se tu vyndat a zkazit si tak pobyt. V krunýři je navíc strašný vedro, což je dneska přínos, protože venku už skoro čtyři dny nepřetržitě prší a je nehorázná zima. Je tedy rozhodnuto.

U Zdeňka jsem s lehkým zpožděním nicméně první. Po příjezdu ostatních se nandává na střechu auta homemade držák na kola, následně i biky a může se vyrazit. Cestou zastavujeme v Cove Bike Shopu, který je hned po Seymourem. Venku stojí asi tak deset kol Kona Stinky, které je možné si tu půjčit. No a samotný obchod je mnohem menší než třeba On Top. Nemají tu skoro žádná kola Cove, což mě trochu překvapuje a co se výběru komponentů týče, tak tu mají pár věcí od renomovaných výrobců jako je Rock Shox, Race Face, Oakley, Fox, Sombrio, ale o žádném velkém výběru se mluvit nedá. No nic, zase sedáme do auta a pokračujeme. Po nějakých pár kilometrech v neprostupné mlze. Vylejzáme na parkovišti, sundáváme kola, připravujeme se na jízdu. Vlhkost vzduchu tak sto procent, viditelnost tak na 20 metrů. Připadáte si mokrý, už jenom když stojíte v tom mlíku.

První usek cesty je sjezd po silnici k začátku trailu. Před první zatáčkou od parkoviště zahnete doprava, vyhoupnete se do lesa a hned jste na CBC. Velmi známý trail, který je perfektně udržovaný. Na prvních pár metrech máte pocit, jako když jedete po luxusní, kamenité cestě pro pěší. Zas tak jednoduché to ale není. Kopec prudký tak akorát, jedete svižně. Dropíky, lávky, kořeny a zatáčky, všechno na sebe krásně navazuje. Je to maximálně zábavný. Co mě ale dostává úplně je to, že to vůbec neklouže. Lávky, kameny a dokonce i kořeny drží snad líp jak za sucha a to i přesto, že občas místo po trailu jedete kvůli dešti v malém potůčku. Jsem z toho totálně vedle.

Popisovat vám celý trail nebudu, protože je fakt dlouhej, takže si ho ani nepamatuju. Levelem bych ho zařadil na středně obtížný. Najdete tu vše z North Shore. Opět neuvěřitelně krásný prales, množství lávek na několika místech s více variantama a prostě parádní freeride terén. Počasí si užívám maximálně, protože to je zase trochu něco jiného. Šíleně mi to připomíná videa North Shore Extreme.

Celkově jsme jeli dvě jízdy, až na Sváťu, který si při první udělal něco s rukou, která mu lehce natekla, takže na nás potom čekal dole. Každá trvala s rezervou víc jak hodinu a půl bombastickýho ježdění. Začátek byl vždycky stejný, totiž CBC, ale potom jsme jeli pokaždé jinou trasu. Většina týmu si víc užila první variantu, které byla víc do North Shore. Já si naopak víc užil druhou, protože, tu nebyly lávky, ale parádní rychlý terén v šutrech, kde to opravdu frčelo. Po dojetí jsme počkali na Zdeňka, který jezdil pro auto. Pokaždý úplně bez problému chytil stopa, takže to byla maximální pohoda.

Všechny nás potom vyhazuje před barákem, kde bydlí kluci. Loučíme se a Zdeněk vyráží domů. My stříkáme kola, chrániče a Sváťa dokonce helmu s batohem hadicí. Zůstávám chvilku na návštěvu, což se později ukazuje jako velký omyl. Spustil se totiž strašlivý slejvák. S bláhovou představou, že to bude přeháňka, vyčkávám s odjezdem. Když se to ani po hodině nelepší, opět se oblíkám do totálně mokrých a studených bot s chrániči. Dávám si sbohem s klukama a v naprostý průtrži mračen směřuju domů, kam dorážím na kost promočený kolem devátý večer.

Závěrem bych chtěl poděkovat Zdeňkovi za vývoz a dělání průvodce a klukům za prima společnost. Bylo to supr, děkuju.