Tak a na neděli jsem měl v plánu, dát si po sobotním Cypress odpočinkové ježdění na Mount Fromme. Tentokrát jsem už nejel sám, ale připojil jsem se ke Zdeňkovi Maňhálovi s Honzou Kubou. Tomu, kdo trochu sleduje dění kolem českých jezdců na North Shore, prvně jmenovaného nemusím představovat. No a Honza Kuba je synem Petra Kuby, dovozce značek jako je Park Tool a Rohlhoff. Sraz byl domluven u Zdeňka doma ve východní části North Van. Ještě předním jsem se však musel stavit v On Top, protože jsem zjistil, že včerejší ježdění nerozdejchal štelovací červík v přehazovačce. Modlil jsem se jenom, aby něco takového měli a já nemusel kupovat celou novou přehazovačku. Naštěstí měli, takže mi Dan (mechanik) během chvilky opravil přehazovačku, dal nové lanko, páč to starý nebylo úplně all right a ještě mi to sešteloval. Sečteno podrženo 15 babek. Jo život tady opravdu není levnej. Když jsem mu navíc řek, že tu mají zatraceně drahý gumy, protože u nás můžete koupit sjezdovej Maxxis s butylovým bokem a měkkou směsí za v přepočtu 45 dolarů a tady za něj chtěj asi 90, tak se zeptal, jestli mu nějaký nechci poslat . Takže hoši, koukejte si vážit DH Maxxisu za 890,–, protože tady je to jedna z nejlepších top sjezdovejch záležitostí, kterou můžete sehnat.

Z On Top mi to ke Zdeňkovi trvalo asi 40 minutek. Jednak protože tu je hodně kopcovitý terén a jednak jsem se snažil najít dirty, které tu někde mají být, ale to se mi nepovedlo. Místo toho jsem našel celkem velké štěrkové hřiště, na kterém bylo dobrých 50 bikerek v plné zbroji na sjezdových, freeridových a all mountainových kolech. Měli tu několik překážek typu úzké lávky, houpačky a menší dropíky. Zvesela si tu trénovali pod dohledem instruktorek. Trochu jsem to nestíhal.

U Zdeňka jsem se přivítal s jeho ženou a několika známými. Všichni tu mluvili česky a na chvilku jsem zapomněl, že jsem na západním pobřeží Kanady. Byl jsem pohoštěn džusem a chleby s rybičkami a rajčaty. Posilněni jsme vyrazili směr Mountain Highway (silnice, která vede až na začátek všech trailů na Mt. Fromme). Z minulé soboty jsem věděl, co mě čeká, ale tentokrát žádné tlačení. Hezky pěkně hned od začátku čistokrevný uphill. Na Zdeňkovi je vidět, že je místní, takže cesta do kopce mu nedělá žádný problém. Horší to pak je se mnou a druhým Honzou. Oba kola nad 20 kg a pěkně tlustý gumy. No cesta nahoru, to byl opět zážitek . Tentokrát si už ale vedu líp, jak prvně. Žádný mžitky před očima a pocit, že se za chvilku zhroutím.

Aby to nebylo jenom bezduchý drcení metříků, tak si cestu zpříjemňujeme zastávkou u gapu, na kterém si Wade Simmons pár let zpátky, zlomil stehenní kost. Vzpomínáte si, na posledních pár minut North Shore Extreme 6? Tak přesně o tom tu mluvím. Obrovská, široká rokle. Dost široká na to, abych ani nezačal uvažovat o možnosti to skočit. Přesto to někoho napadlo. Odraz ani dopad tu už není. Kde byly, mi popisuje Zdeněk. Dopad mezi stromy a rozjezd je horší, než se z videa zdá. Wade totiž musel vybrat skoro 90° zatáčku v odkloněném kopci, aby se vůbec dostal na rozjezd a pak doslova na pár metrech získat rychlost na přeskočení rokle. No nic, je to blázen. Stejně tak jako Tyler „Super T“ Klassen, který to chtěl zkusit taky. Co by pro Diggera a jeho North Shore Extreme serii neudělal. Bohužel nebo spíš bohudík to město zakázalo.

Po dalších asi 50 minutách jsme konečně na začátku trailu Upper Oil Can. Prý je trochu těžší, než Seventh Secret, takže čekám horší terén a nejsem zklamán. Následuje freeride ráj plný šutrů, kořenů a ostrých zatáček. Lávek je tu taky mnohem víc, než na Seventh. Sem tam nějaký výjezd, rovinka a pak zase kopec dolů. Nemůžu se toho nabažit, zato moje ruce a nohy jsou už nabažený dost. Po nějaké té chvíli dorážíme opět na Mountain Highway, kde se rozmýšlíme, kudy dál. Volba padla na Ladies Only. Jeden z mála trailů, které jsem znal ještě dřív, než jsem přiletěl do Vancouveru. Jedná se o parádní trail plný lávek a jiných záludností, který ke konci začne celkem přituhovat. Cestou rozpoznávám několik míst z videí. A ne Éro, opravdu není určený jenom pro holky . Pozvolna se pak napojujeme na cestu pro pěší i bikery, která je jednoduší, plynulejší a tudíž i rychlejší. Prima zábavný singletrack na odpočinek. Narážíme tady na párek stavitelů. Jednomu je tak 16 a druhému tak 60. Ten starší je prý celkem známy trailbuilder, který tady postavil kilometry trailů. Nechci ani pomyslet, jak dlouho mu to trvalo, protože necelých deset metrů dlouhý úsek tady staví skoro celý den. Opravdu mají můj velký respekt.

Ladies Only končí opět na Mountain Highway, ale až úplně dole pod kopcem. Následuje krátký výjezd k Dreamland. Opravdu odpočinkové hopsaní a pár tréninkových lávek nás vyhodí někde v severní části Lynn Valley. Odtud už jen kousek z kopce ke Zdeňkovi, kde dostávám něco na posilněnou, abych vůbec byl schopný dojet domu. Probíráme ještě nějaký věci a v šest vyrážím směr Seabus, B-line bus na Granville street a odtud pedaling domu. Sečteno podtrženo. Další úžasnej den na North Shore.